Eliška Kyselková: k úspěchu v Londýně ji dovedl „neúspěch“ doma.

Brno zrovna není metropole módy nebo fashion fotografie… Jak jsi se k tomuto směru dostala?

Pravděpodobně jsem byla od malička ovlivněná stylem mamky, která módu miluje a vždy jsem na ni oceňovala chuť se odlišovat. Tenhle zájem se u mě probudil také a přenesl se i do fotografií. Prvním impulzem byla také spolupráce s designéry na UTB ve Zlíně.

Z Čech do Londýna? Jak tam vede cesta?

Přišlo to náhodou. Po bakaláři jsem se rozhodovala, kam dál. Z českých univerzit jsem měla zájem o UJEP kvůli panu Vojtěchovskému, který je hodně inspirativní a energický člověk. Byla jsem první, ale kvůli testu z dějin to nedopadlo. Nejlepší neúspěch v životě! 😀 Přemýšlela jsem pak nad Vídní a Paříží, kde jsou také skvělé školy zaměřené na konceptuální fotografii. Já ale chtěla fotografii módní. Věděla jsem, že takové zaměření je v Londýně nebo Americe, ale ani jsem na tyto školy nepomyslela kvůli financím. Rodiče mě ale pro Londýn podpořili.

Máš pocit, že tě Londýn v tvé tvorbě ovlivňuje?

Určitě ano. Stačí se podívat kolem sebe! Je tu velká rozmanitost lidí a stylů, která je hodně inspirující. Pořád se tu něco děje – výstavy, přehlídky, eventy… Každá z těchto akcí člověka ovlivňuje a přináší inspiraci.

Dá se vůbec focením uživit?

V Londýně ano, alespoň z mé zkušenosti. Dostudovala jsem před rokem, takže teď freelancuji. Vydělávám si opravdu jen focením, takže je to hodně zajímavá a rozmanitá práce. Přináši i hodně stresu a výzev, protože člověk musí práci hledat a jednat s klienty a nikdy neví, co ho čeká. Jsem aktivní a vyhledávám práci a možné nové klienty i sama. Ale užívám si to, jelikož si můžu rozvrhnout svůj plán práce a létat často domů. Mám taky štěstí, že se mi klienti sami ozývají.

Myslím, že mnoho mladých lidí řeší otázku, zdali je lepší vrátit se do Čech a být tady „ta nejlepší“ nebo zůstat ve větší metropoli a být tam jenom dobrá”?

Já sama  ještě  nevím,   létám do ČR každý měsíc :D. Ale zatím mám práci tady, takže se zpět nechystám. Prozatím mi vyhovuje obojí. Ale chtěla bych se později přesunout zpátky. Pomalu hledám kontakty v Praze.

Popiš nám svůj kreativní proces – jak to vypadá když Eliška Kyselková fotí?

Většinou příjde prvotní nápad nebo inspirace a pak už dotvářím vše ke své vizi. Nejprve hledám lokaci a mám fotografie v hlavě. Pak se věnuji skicám a přípravě. Většinou připravuji celou produkci. Tým musí být kompaktní a kreativní na vytvoření celkového vyznění projektu. Určitě velkou roli hraje model a styling, ale nedílnou součástí je i make-up a hairstyling.

Častokrát spolupracuješ se setdesignérkou a kamarádkou Ayou – znamená to, že máš stálý tým lidí nebo ráda lidi měníš?

Snažím se měnit a spolupracovat i s novými kreativci, ale určitě mám svoje oblíbence, o kterých vím, že jsou na stejné vlně, a že jejich práce bude skvělá. Aya je jednou z nich. Pak například hairstylista Michael Moon a make-up artistka Ekaterina Novinskaya.

Které focení bylo z tvého uhlu pohledu pro tebe přelomové?

Těžko se definuje jen jedno. Ale hodně úspěšný je projekt Vanitas | Homage to Monica Cook z roku 2010, na kterém jsem spolupracovala s Katarinou Támovou. A hodně přelomový byl i můj finální diplomový projekt Awakening, který byl vystaven ve Victoria House v Londýně na magisterské výstavě MA15. Moje fotografie byla vybrána jako hlavní fotografie celé výstavy všech absolventů a díky tomu se objevila online v i-D magazinu a byla otisknuta v Time Out London.

Na co si zatím nejvíce hrdá?

Na to, že jsem to ještě nevzdala. ☺ 

Takže jsi měla někdy pocit, že se na to celé vykašleš a budeš dělat něco jiného?

Jako každý umělec mám občas pocit, že je to těžké nebo je moc překážek. Ale nějak se focení pořád držím a asi už nepustím :D. (Btw. Co bys dělala?)
Asi bych pracovala v žurnalistice nebo bych překládala z francouzštiny.

Jaké focení byla největší fuška?

Určitě nějaká focení nebyla jednoduchá a byly tam komplikace. Pamatuji si, že na jednom z mých prvních editorialových focení jsem měla asi 20 modelů, kteří doprovázeli hlavní modelku. Měli komplikovaný makeup a představovali mimy. Fotografovalo se venku v létě a zničehonic přišla obrovská průtrž mračen. Najednou se mimové začali rozpouštět před očima.

Jaké jsou podle tvého názoru vlastnosti, které musí každý mladý fotograf mít?

Pozitvní přístup k práci, dravost, nadšení a chuť experimentovat. A ideálně i trochu odolnosti vůči názorům okolí, aby si člověk mohl najít vlastní cestu.

Máš nějaké své oblíbené fashion stránky, kde se inspiruješ?

Spíše se inspiruji uměleckými weby/blogy, jako například Future Shoot nebo Juxtapoz. Jinak sleduji hodně i-D a Dazed online.

Kalendář, pro který si původně fotografie SS kolekcí dělala, je plný lokální módy a sportu – jak vznikla tato kombinace?

Rok vytvářím kalendář pro naši rodinou firmu na sportovní sítě Kv.Řezáč, která nese jméno mého pradědečka. Téma je hodně volné a mohu kalendář pojmout jak chci. Letos jsem chtěla přenést do fotek hravost, barvy a sport.

Když jsme u kalendáře a plánování času – co tě v roce 2016 čeká?

V březnu budu mít publikované fotografie na i-D online a chci navázat spolupráci s novými tuzemskými i zahraničními magazíny. Také pracuji na novém uměleckém projektu, který začnu fotografovat v létě.

photography: Eliška Kyselková / www.eliskys.comset design: Andrea Katonova / www.andreakatonova.com

styling: Silvia Haupt Kozonová and Eliška Kyselkovámodels: Elishka Ku, Blanka Bartošová and Anna Šebelová
fashion designers: Jakub Polanka, Miro Sabo and Monika Drápalová

Děkujeme klubu TJ Tatran Bohunice za možnost fotografování na sportovních hřištích.

Podobné texty

#BRANDLOVEㅣBODE: značka, která získala srdce Harryho Stylese

S novým rokem spouštíme také novou sérii #BRANDFOLIO, ve...

Rina Sawayana – star roku 2023, která září i letos

Japonská zpěvačka, modelka a nyní i herečka Rina Sawayama...

MÓDNÍ VĚŠTBA aneb co bylo a co bude: trendy pro rok 2024

Rok se s rokem sešel a módní svět zažívá...

Zimní Dr. Martens vás v mrazech zahřejí

Dr. Martens s vniřní stélkou v podobě umělého kožichu...