Kateřina Geislerová nepřekvapila. Naštěstí.

Asi by bylo zbytečné příliš se rozepisovat o tom, kolik modelů bychom zařadili do části „safari“ a kolik do spíše „oficiální“ části. Tím nejpodstatnějším, k čemu došlo, je uvolnění rukopisu návrhářky. Nechybí sice kožené topy se surovými okraji, nechybí stojáčky, kulatá ramena s vycpávkami, nechybí sochařské prvky ani kombinace korzetu a „hranatých“ boků. Pevný úplet, zvýrazněný pas a boky, to vše, co jsme si tak oblíbili jako nejkrásnější kancelářskou módu. Kalhoty se záložkami a kapsami nad vnějším švem, vypasovaná saka, šaty, jako vystřižené z kolekce rok staré… ale do striktního světa návrhářčiných super hrdinek jakoby vstoupil muž, respektive, dívka, která se za něj vydává. Linie se uvolňuje a tvrdne. Místo kozinky nastupuje vyztužený, pevný satén, přední část sak ztrácí svoji strukturovanost, velké vesty z pevného flauše s výraznými klopami připomínají těžké pánské zimníky z doby před sto lety. Košile z hedvábného krepu jsou volné, s vysokými manžetami a drobnými, hranatými límečky, výstřihy už se nebojí hloubky a ostrého V. Vrcholem tohoto posunu jsou overaly. S úzkými nohavicemi, volně vlající kolem těla, kontrast mezi křehkým a pevným tělem modelky a nadměrným obdélníkovým tvarem, z lehkého hedvábného krepu, i v kombinaci se saténem, pohybem vlající a zároveň napnuté mezi rameny a rozkrokem.

Nám nezbývá než čekat na vyjádření autorky, jak to všechno bylo, a tajně doufat, že příběh bude poetický. Na druhou stranu, i kdyby se jen jednalo o reakci na módní trendy, minimalismus a normcore (a odklon od práce pro určitou skupinu klientek), není i tento důvod stejně důležitý? Znamená, že z „lokální“ značky se začíná stávat svým způsobem globální brand. A jestliže si Kateřina Geislerová udrží i tváří v tvář trendům svůj silný rukopis, pak si úspěch globálnějšího významu jednoznačně zaslouží.

Podobné texty